Historie a součastnost našeho spolku

 

V roce 2012 tomu bylo už 70 let, co byla založena naše organizace. Bylo to v době nacistické okupace a počet chovaných zvířat na člena byl omezen. Někteří chovatelé byli ve spolku v Čáslavi a ve válce se jim nechtělo jezdit na schůze, tak se rozhodli založit spolek v Hostovlicích. Byli to chovatelé: Hruška Stanislav, pan učitel Horák Josef a Bárta Václav ze Zehub. K těmto chovatelům se přidali někteří další a tak v roce 1942 byl založen spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva. Z Hostovlic to byli členové Čech Jan, ing. Vtělenská Eva, Miláček Bohumil, řídící učitel Ludmila Břetislav, Kosina Antonín, Bubák Václav. Ze Zehub to byl Klofáč František, kovář Rosička Jan, Lupínková Milada a z Kamenných Mostů Tuhý Josef. Spolek měl na začátku asi 14 členů. Chovali hlavně králíky, holuby, ovce a kozy. Prvním předsedou byl řídící učitel Ludmila Břetislav, který choval králíky tříslové, pokladníka dělala Ing. Vtělenská.  Přítel Ludmila dělal však předsedu jen krátce, byl totiž zatčen gestapem za odboj proti Němcům. A byl poslán do koncentračního tábora. Po válce v roce 1945 se sice domů vrátil, ale byl hodně nemocný a brzy na to zemřel. Po zatčení řídícího Ludmily převzal funkci předsedy př. Horák. A jednatelem se stal Čech Jan. Po převratu v roce 1948 přichází do obce na strážní domek iniciativní a zkušený chovatel a organizátor př. Pánek Bohumil, který se později stává předsedou organizace. První výstava podle vyprávění ing. Vtělenské  se konala v roce 1948 ve dvoře v hostinci „U Kunášků“. Bohužel nemáme o této výstavě žádné písemné dokumenty. Do roku 1955 výbor pracoval v tomto složení: Předseda Pánek Bohumil, místopředseda Kropáčková Marie, jednatel Čech Jan, hospodář Kosina Antonín, tetovatel Novotný Josef, revizoři účtů Lupínková Milada a Holík Bohuslav. I v těchto letech měl spolek činnost a podle zápisů se zúčastnili stolního bodování v Potěhách, povinně obeslali okresní výstavu v Čáslavi a někteří obeslali i výstavu v Holicích. V druhé polovině 50. Let až do roku 1962 má spolek 30 členů. Velká část je z Golčova Jeníkova a okolních vesnic, a jsou velmi aktivní v chovu koz a ovcí. Byli to členové Vondra Václav, Vondrová Emílie, Petr Karel z Vohančic, Raibal Antonín, Štrábl Josef, Johanides Josef, Sarbat Václav, Bezouška Josef, Kubizňák Jiří. Tito členové z Golčova Jeníkova zde byli ve spolku, až do roku 1962, protože pak si založili spolek svůj, v Golčově Jeníkově. 

Většího rozvoje organizace nabývá v 60tých letech. V kovárně v Zehubech u p.Rosičky se začalo s výrobou klecí na 100ks králíků a 100ks holubů. Klece k tomuto účelu slouží ještě v současné době. Začínají se pořádat pravidelné pouťové výstavy, které byli každým rokem kvalitnější a lépe obeslané. V roce 1976 bylo započato s budováním líhně u př. Vávry Ladislava na Horkách. Z bývalé stáje tu byla upravena velká místnost na líheň a odchov kuřat. Líhně byly zakoupeny  v drůbežářských závodech LIBUŠ závod Horky. Byla zde využita poradenská činnost vedoucího závodu p.Čížka , který byl líhňařům Martě a Ladislavu Vávrovým velkou oporou. Líheň se stala efektivním zdrojem pokladny organizace. Velmi se při líhnutí angažoval náš člen Vébr Josef, který dělal předsedu odboru drůbeže. Po veterinární stránce vše hlídal další člen p.MVDr. Wágner. Ročně se vyprodukovalo a prodalo kolem 10ti tisíc kuřat. Toto líhnutí čistokrevných kuřat  rozmnožovacích chovů mělo pro spolek velký význam. Stali jsme se pořadateli okresních výstav, kde jsme vystavovali až 100 voliér drůbeže. K tomuto účelu se muselo přidělat nových 50 voliér, o které se zasloužil p.Kodeš starší, který dělal v Golčově Jeníkově v Deltě a voliéry zde připravil k sesazení. Tyto voliéry po menších úpravách slouží dodnes k výstavám holubů.

70. léta měla i své negativní stránky, dochází u nás k rozchodu se členy z Okřesanče. Ti si pod vedením učitele Horáka založili samostatnou organizaci. Byla to velká škoda, protože se většinou jednalo o mladé a schopné chovatele. Toto bylo velké oslabení našeho spolku, ale dokázali jsme se rychle vzchopit  a ve své činnosti houževnatě pokračovat, což se u sousedů v Okřesanči nepodařilo a jejich spolek už několik let neexistuje. Někteří členové se jak ti dobří holubi vracejí zpátky a to je jen dobře, u nás jsou dobří chovatelé vždy vítáni. Po sloučení JZD Žleby a Potěhy dochází k likvidaci chovu slepic a i drůbežáren v těchto JZD. Tuto příležitost jsme využili a začali jsme z rozdělené drůbežárny v Okřesanči budovat sklad na krmivo a na výstavní klece. Byla to první stavba, kterou bylo započato budování  chovatelského areálu. V roce 1975 byla povolena úprava sklípku, který  sloužil pro podávání občerstvení při pouťových výstavách. Byl ale velmi nízký a nevyhovoval tomuto účelu, proto se rozhodlo strop zbourat, provést nástavbu a položit nové stropní panely. Při té to rekonstrukci nám byl velmi nápomocen tehdejší ředitel PREFY Bučice – př.Petříček Jaroslav. Sklípek byl velice pěkný a konala se zde velká množství různých akcí a oslav. V r.1976 byla zahájena výstavba tanečního parketu spolu s místní organizací sokol. Na této výstavbě se podílela opět velmi PREFA Bučice – dodáním panelů, betonu, písku za velice přijatelné ceny. Naši členové zde odpracovali velké množství brigádnických hodin. Toto zařízení přineslo chovatelům a obci velkou popularitu a velmi dobrý finanční zdroj. V letních měsících se zde konalo osm až deset tanečních zábav s účastí 600 lidí i více ze širokého okolí. Bylo nutné přistavět přístřešek, který spojuje sklípek a parket. Pod přístřeškem byla postavena pěkná udírna, kterou většinou obsluhoval př. Hruška st., ohřál zde a vyudil metráky uzenin a bůčku. Barmany ve sklípku byli př. Semrád Oldřich, Semerád Ladislav a Hruška Vít. Zadní část přístřešku měla sloužit pro umístění nově zakoupených velkých líhní. K tomu záměru však nedošlo. Líheň svou činnost skončila v roce 1983 pro nízký odbyt kuřat. Bylo to také tím, že jsme ke konci nezajišťovali zásilkový prodej poštou ani dráhou a velmi nám konkurovala líheň v Golčově Jeníkově a velkokapacitní líheň v Ledči nad Sázavou. Mimo pořádání výstav a zájezdů na různé výstavy, jsme každý rok pořádali i chovatelské plesy. Nejdříve tady v Hostovlicích a později ve Žlebech, protože plesy byly hojně navštěvovány a kapacita sálu živých zvířat, prodalo se až 1000 výherních lístků. V roce 1977 byla navázána chovatelská družba s organizací v Novém Městě na Moravě a tam bylo mnoho výborných chovatelů. Tato činnost sloužila k výměně zkušeností, zvířat, ale hlavně k návštěvě místa a v navázání přátelství.

 

Potom přišla dlouhodobá akce, která byla již pomalu nad naše síly a to je přestavba a rozšíření této budovy, ve které dnes sedíme. Stavět se začalo, když dělal předsedu př. Hruška Stanislav, po něm dělal předsedu př. Leška Vladimír, dále pak př. Kodeš Josef. Bylo zde odpracováno mnoho brigádních hodin a členové, kteří zde nejvíce pracovali, byli Semerád Ladislav, Semrád Oldřich, Vávra Václav, Vávra Ladislav, Novotný Josef, Valenta Bohumír, Pokorný Jiří. Jsou tu ale i ostatní členové, kteří byli a jsou ochotní vždy pomoci, jako například Doktor Wágner Eduard, Vávra Josef, Hudík Josef, Vašíček Josef a bývalý člen Hruška Vít. Potom ale přišla restituce a my tím pádem také přišli o velikou část pracně vybudovaného areálu. Zůstala nám jen tato budova a sklad, což bylo naštěstí řádně převedena za bývalého režimu.

V roce 1994 končí předseda př. Kodeš Josef, který zastával svou funkci nejdéle, a to plných 11 let. Velkou měrou se zasloužil o rozvoj našeho spolku. Už v zmiňovaném roce 1994 byl zvolen novým předsedou dlouholetý, výborný chovatel a posuzovatel holubů př. Musil Zdeněk. Ten okamžitě a rázně ukončuje veškerá jednání s bratry Votavovými a zaměřil se na naši zbylou chovatelskou budovu. V roce 1998 navrhuje, aby se z této budovy stalo pohostinství. Prvním nájemníkem se stal Josef Kropáček z Hostovlic. Velmi brzy se ukázalo, že to byl opravdu správný krok. Naše organizace se dobře finančně zajistila, což je velmi důležité. Za jeho působení přivedl do spolku hodně výborných chovatelů.

V roce 2003 při výroční schůzi se volil skoro celý výbor. Předsedou se stává př. Moravec René, místopředsedou Vašíček Josef, ale ten dlouho nezastává tuto funkci a vystřídá ho př. Semerád Vladislav, který je ve funkci dodnes. Jednatelem byl zvolen př. Hanus Jan, pokladníkem př. Rolenec Petr, předsedou revizní komise př. Radilová Radka. Po zimní výstavě začíná po velmi dlouhou době jednání s panem Votavou, první schůzku sjednává př. Vávra Josef. Těch jednání nakonec proběhla spousta, ale vždy byla velmi klidná a korektní. Proto jsme se také zanedlouho dohodli o pozemcích a o budoucích smlouvách, i přes problémy s geodetem se nám nakonec podařilo odkoupit všechny pozemky pod skladem, kotelnou, uhelnou, WC a vchodem do budovy a dodatečně jsme zkolaudovali všechny tyto naše stavby. Potom nastává přestavba vchodu do naší budovy. Spoustě starším členům se to nelíbilo, ale při hlasování byli pro, za což jsem byl rád. I když nám nepřišli pomáhat. Práce na vchodu bylo opravdu hodně, ať už bourání, kopání nebo výstavba nového plotu. Byla zde odpracována spousta brigádnických hodin. Nejlepším pracovníkem byl př. Semrád Oldřich, dále pak Hanus Jan, Pokorný Jiří ml., který navozil veškerý materiál – písek, cement a obrubníky. Př. Pokornému jsme pak v budoucnu, když změnil pracoviště, poděkovali vyloučením z naší organizace za neplnění členských povinností. Dalšími pracovníky byli – Rolenec Petr, který byl autorem projektu, Semerád Vladislav, Březík Jindřich, Kořínek Milan a Zavadil František. V době, kdy byl naším nájemníkem pan Tomášek František, jsme museli zavést teplou vodu na toalety, instalatérskou práci udělal náš dvorní údržbář pan Pešek Ladislav ze Zehub. Zapojení a přivedení elektřiny př. Kodeš Josef a př. Leška Vladimír. Do výčepu bylo přidáno jedno umyvadlo a zaděláno barové okno, do kuchyně jsme též přidali jedno umyvadlo, samozřejmě obě s teplou vodou, a proto jsme splňovali veškeré hygienické povinnosti při pohostinství. Další velkou akcí byl nátěr výstavních klecí pro králíky a koziček pod ně. V té době jsme měli klece pro 330 králíků. V jedné nejmenované firmě jsme dobře nakoupili 200 l ředidla a skoro to samé množství barvy. Hlavní natěrač byl pan Hronek z Ronova nad Doubravou, další pomocníci byli př. Semrád Oldřich a př. Hanus Jan. Celkem jsme měli 6 dnů brigád.

Naše zimní výstavy se stále těší velkému zájmu jak návštěvníků, tak i vystavovatelů králíků, proto jsme si výstavní klece zapůjčovali v Potěhách. Bylo to vždy náročné, musel se shánět nákladní vůz a k tomu to počasí – hodně sněhu a bouře Ema. Proto náš nestor př. Vávra Václav začal jednat s panem Křivským o žlebských výstavních klecích, které dlouhé roky byly složené na Budech. Nakonec se nám podařilo získat klece asi na 130 ks králíků, nějaké kozičky, podlážky, korýtka, kamna a koks. Pak nastává revoluční přestavba našich klecí pro králíky. Rozhodli jsme se, že budeme dávat klece na sebe do patra. Vyřezali jsme staré podlážky a vystříhali přední díly klecí, 50 podlážek nám vyrobili na pile ve Žlebech u pana Bláhy, 10 podlážek př. Cemper. Obecní úřad Hostovlice nám zaplatil polovičku ceny. Přední díl pletiva sehnal př. Vávra Václav v drůbežárně v Markovicích na míru. Srovnal je př. Vávra Josef, nakonec jsme je nechali ještě chemicky zušlechtit a za kroužky se zavěsily na klece. Uličky mezi klecemi jsme zvětšili na 130 cm a kapacita sálu je 402 ks králíků, což nám opět zvýšilo úroveň výstav a hlavně máme volnou místnost vedle holubů, kam se nastěhovala tombola, která drží finanční zisk výstavy. Pak se náš nájemník rozhodl, že bude topit plynem, a tak jsme zavedli plyn do spodní části budovy. Čtvery vafky a rozvody nás vyšly na 53 tisíc Kč, práci nám udělal pan Tuhý ze Žlebů a i tento sál budeme do budoucna vytápět plynem. Letos jsme zlepšili osvětlení tohoto sálu. Nutno říci, že naše zimní prodejní výstavy mají už zase velkou tradici a úroveň. Například vloni bylo vystaveno 700 ks zvířat a výstavu navštívilo 750 lidí. Králíků se prodalo 230 ks, což je vynikající. Neustále se snažíme vylepšovat naše zimní prodejní výstavy, už proběhly 4 ročníky soutěže v kreslení základních škol – „Chováme domácí zvířata“. Účastníci jsou ŽŠ Čáslav – Sadová, Vrdy, Potěhy, Žleby a Krchleby.

Během roku se někteří naši členové zúčastňují i dalších výstav, hlavně v organizacích, se kterými máme velmi dobré vztahy a je to Přelouč, Potěhy a Leština. Také v našich řadách jsou chovatelé, kteří patří mezi členy speciálních klubů, jako M. V. H. a Rex klubů. 

René Moravec, předseda spolku